Město vlků je místo, kde žiju i když ho nikdo jiný nevidí.

Město vlků není na mapě. Je to krajina v mé duši. Ulice, které znají moje vzpomínky. Lampy, co nikdy nesvítí, ale přesto ukazují cestu. Město vlků je v každém z nás – jen někdo o tom ještě neví.
V textech mých písní se sem vracím znovu a znovu. Je to místo, kde se střetává minulost s přítomností, kde vlk v nás šeptá, někdy křičí, a občas mlčí tak hluboce, že je slyšet jen tlukot srdce.
Vlci, kteří mě provází, nejsou jen symboly. Jsou to moje vzpomínky, traumata, sny i strachy. Reprezentují to, co nás utváří – bolest i krásu. V Městě vlků se neptáme, proč jsme takoví, jací jsme. Spíš hledáme odvahu pochopit, že svět, který nás formoval, můžeme přepsat.
Možná jsme vyrostli v chaosu. Možná jsme se narodili do ticha. Ale vlk v nás — ten dobrý i ten temný — se dá zkrotit, pochopit, obejmout. A někdy i přemalovat na zeď s beatem v uších.
Město vlků je příběh o tom, že nemusíme zůstat tam, kde jsme začali. Že i když nás místo původu formovalo, nemusí nás držet navždy. Je to výzva k odpovědnosti za vlastní svět.
„Každý máme v sobě dva vlky. Bílého a černého.“ říká jedno staré indiánské přísloví. „Vyhraje ten, kterého více krmíme.„
Já krmím hudbou. A nechávám je mluvit.

Vítej v Městě vlků. Tady se sny derou z betonu.

Co mi lítá hlavou

Tady je prostor pro nápady, co přiletí nečekaně jako motýl a zůstanou jako refrén v hlavě.
Veselé, hravé, popové i rockové texty, které netlačí na pilu – jen chtějí pobavit, uvolnit a zůstat v uších.
Jednoduché verše, které si můžeš broukat cestou domů nebo pod sprchou.
Tak se nalaď a nech se unášet.